Nechtěly, aby je škatulkovali podle genderu

Řeč je o dvou surreslisických malířkách. O Dorothey Tannnig a Leonoře Fini. Na výstavě první jmenované v Madridu je nápis – jej vlastní citace: “ Nic takového jako žena – malířka (woman artist – pozn.) neexistuje. Chtít dělat rozdíl mezi mužským a ženským uměním je podobný nesml jako rozdíl mezi mužským a sloním uměním (man and elephant artists – pozn.). Můžete být ženou a můžete být umělkyní. Ale to první vám bylo dáno a to druhé jste vy.

To, co Tanning skutečně odmítala je to, aby její umění bylo hodnoceno skrze to, že je ženou. A to, co naprotosto radikálně odmítala bylo, aby její práce byla spojována se silným feministickým proudem 70. a 80. let. A už vůbec nechtěla, aby její práci označovali jako surrealismus.

Fini natolik odmítala, aby její tvorba byla určována podle genderu, že sama sebe raději označila jako androgenní bytost. V projevu proto využila surrealismu, který stírá hranice toho, co je mužství a ženství. Muži v jejím podání byli pasivní, krásné bytosti, bez zbraní, prosty maskulinyty.

Zkrátka, obě ženy odmítaly gender dávo před tím, než se vědci s tímto pojmem začali ohánět. A co je zajímavé je to, že tyto malířky byly dávno zapomenuty a na světlo světa je nyní vyzdvihlo právě gender studies. A také vzikla tendence rozdělilt surrealismus podle toho, jestli autorem byl muž či žena.

Ach ten gender…

 

LJ

 

zdroj: https://www.theartnewspaper.com/news/surreal-ideas-about-sex-how-dorothea-tanning-and-leonor-fini-resisted-being-pigeonholed-by-their-gender

https://www.independent.co.uk/news/obituaries/dorothea-tanning-painter-sculptor-and-poet-whose-work-crossed-artistic-boundaries-6358760.html

 

 

One Reply to “Nechtěly, aby je škatulkovali podle genderu”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *